Žádný z textů publikovaných na těchto stránakách neprošel jazykovou korekcí, takže vás prosíme, omluvte případné gramatické, stylistické či jiné chyby a překlepy.

čtvrtek 23. října 2014

Vodopády a Říše divů

Následující dva výlety jsme se rozhodli zprostředkovat vám v jednom příspěvku. I proto trvalo déle než obvykle zveřejnění nového článku. Je to především proto, že někteří z vás jsou ti šťastní a přijedou a zrovna u Wonderlandu bychom neradi vypisovali nějaké spoilery, takže Wonderland bude hodně ve zkratce (přeci jen se tam něco napsat dá) a tudíž by to nestačilo na celý článek.

Niagárské vodopády


Naši dva mladí hrdinové se jednoho krásného dne vydali na cestu za úžasným přírodním divem. Tedy, rozhodli se vlastně už docela dlouho předtím, protože objednávali jízdenky od Megabus.com, aby jízda vyšla pěkně levně. Takže nakoupili, čekali 14 dní na ten krásný den, sbalili si saky paky a jelo se. Výlet to byl pěkný. Možná by byl dokonce ještě hezčí, kdyby třeba vůbec nepršelo... No, o tom více později. Když přijedete na autobusové nádraží ve městě Niagara Falls, jste na půli cesty mezi Whirlpoolem a samotnými vodopády. Vzhledem k tomu, že jsou obě vzdálenosti tak nejméně kilometr, docela se podivujete, jestli nějaký Kanaďan vůbec takovým autobusem jezdí (tento spoj jezdí trasu Toronto-Buffalo, takže jestli takovým spojem jezdí Američan, je snad ještě více k nevíře). Přeci jen v zemi, kde se dá až k hrobu (opravdu nekecáme, Kuba to viděl) dojet autem, se moc neočekávají velké pochůzky. Inu, pro naše hrdiny to byla příjemná sobotní bezstarostná procházka.

Nejdříve se tedy vydali k Whirlpoolu. "Vidíš, je docela hezky, neprší, trochu se to zatáhlo, ale to bude v cajku", říká Kuba Barče. Jasně, určitě to bude v cajku, přeje se v duchu. Whirlpool, tedy vír, je opravdu kolosální, od Vodopádů k němu plyne řeka přes ohromné peřeje. Při pohledu na tyto peřeje se vám opravdu tají dech, neboť mají jednu velmi zvláštní vlastnost. Připadá vám, že jsou časově zpomalené, jako když zpomalíte film. Prostě na těch peřejích musí čas plynout pomaleji. Prstě radost pohledět, zvlášť po měsící a půl stráveném ve velkoměstě oceníte pořádný kus přírody. Nad Whirlpoolem jezdí lanovka (na takových dvou slabých lankách, "na kterou prostě může vlízt jen magor a sebevrah", myslí si Kuba strachující se výšek). No, kdo přijede, pozná. Teď se ale vydáme zpět na to hlavní, kvůli čemu se sem vlastně jelo. Mraky mezitím odešly, slunce vysvitlo.

Než se došlo k Vodopádům, zatáhlo se opravdu fest a začlo kapat. "To je v cajku, psali, že mají být lehce přeháňky", říká Kuba Barče. Tyvole, to je předpověď jak v Čechách, fakt se těším, až se v tom autobuse budem sušit, myslí si v duchu. Jak popsat Niagárské vodopády? Tak zavřete oči... Počkat, to vlastně ne... Sežeňte si kamaráda, sourozence, či jakoukoli další osobu, ať vám to čte nahlas a pak teprve zavřete oči. Když se blížíte, začíná to kolem dunět. Sice kolem vás projíždí jedno auto za druhým, zvuk Niagárských vodopádů je nezaměnitelný. Čím víc se blížíte te vodní spoušti, tím více vás pohlcují, až je spatříte. Hledíte na tu pořádnou masu vody, která padá z několika desítek metrů a tříští se o ohromné balvany. Vodní tříšť stoupá snad dvakrát výše než samotné vodopády začínají (pokud dobře fouká) a vás občas lehce osprchují. Jelikož však mezitím začlo vydatně pršet, nepoznáte, co je vlastně voda z řeky a co z nebe.

Inu, když už tam jednou ale jste, musíte zajít na loď, která vám vodopády zprostředkuje naživo a velmi zblízka. O lodi bychom opět neradi spoilerovali, takže jen napíšeme, že je to naprosto skvělý. A především, přeci jen jste na americkém kontinentu a ve filmech z těchto končin tleskají davy při veselých událostech. To si takhle Kuba s Barčou čekají, až vystoupí lidé z lodi a jeden z nich zvolá: "Hey, tihle dva si na lodi slíbili, že spolu budou do konce života", přičemž spatříte nevěstu i ženicha a všichni čekající začnou tleskat. No, prostě jako ve filmu.

Když procházíte kolem toho úžasného úkazu, prostě si vás získá. Nevíte proč (vždyť je to přece jenom voda, která padá ze skály, nic jiného se tam vlastně neděje), ale nemůžete se vynadívat, nemůžete přijít na to, co vás na tom tak láká. Ovšem vše jednou musí skončit, a když máte hlad, musíte se holt otočit a zajít na něco dobrého k snědku. Tak vejdete do ulice, která by se asi dala nazvat puberťácky "Awesome Street", ovšem česky "Ulice hrůzy". Clifton Hill (oficiální název) je ulice, která překypuje kýčem, amerikanismy a spoustou atrakcí pro děti i dospělé, které nějaké vodopády nezajímají (kvůli nim přece na Niagara Falls nepřijeli). Tahle zrůdnost opravdu nedělá Vodopádům dobré jméno (proto taky na žádné pohlednici z Niagara Falls není vidět snad ani kousek). Ale když už tady Kuba s Barčou jednou jsou, na jednu atrakci se vypraví. Jako nejmenší zlo vypadal Guinnessovo muzeum rekordů. Inu, to, co najdete tam, ale najdete kdekoli na internetu, vzhledem k tomu, že celé muzeum je založené na velmi laciných replikách (ani ne v odpovídající velikosti) a spoustou textů.

Vodopády tedy dopadly vcelku fajn, až na to, že od příchodu k vodopádům až v podstatě do konce dne nepřestalo pršet... Jasně, to byla přece jen přeháňka.

Kanadská Říše Divů


Canada's Wonderland je největší zábavní park v Kanadě se spoustou horských drah, které správný PC gamer zná ze hry RollerCoaster Tycoon. Pro Kubu naprosto srdcová záležitost, kde ani ten strach z výšek nebyl vidět a poznat, protože zažít počítačovou hru z dětství na vlastní kůži je něco nenahraditelného a nezapomenutelného. V parku se můžete svézt na šestnácti různých horských drahách, v čemž se tento park drží na druhém místě na světě. A když píšeme různých, tak opravdu myslíme různých. Na jedné sedíte s visícíma nohama, na druhé ležíte hlavou dopředu, třetí se kodrcá, jako by se měla každou chvíli rozpadnout apod. Jak jsme psali na začátku, neradi bychom spoilerovali, protože každá dráha skýtá nějaká překvapení, která se prostě nemůžou prozradit. Ale opravdu nelžou, každá horská dráha je úplně jiná.

Kromě toho všeho však v parku najdete i vodní svět, který už byl však na podzim zavřen, velmi nápaditý dětský svět, dinosauří svět a měsíc před Halloweenem také strašidelný svět. Spousta stánků, giftshopů (protože ty jsou prostě úplně všude), jídla, pití a uměle vybudovaná hora s velkým vodopádem a dvěma horskými dráhami uvnitř. Prostě jedinečný zážitek. Za jeden den Kuba s Barčou stihli sjet 13 horských drah. Nebýt bolení hlavy ze všech těch otřesů a zhruba 1,5 hodinového zpoždění kvůli MHD, sjeli by všechny

Co bychm však chtěli dodat je cena. U tohoto parku se platí pouze za vstup (a samozřejmě za občerstvení atd.), ale nikoli za atrakce. Téměř všechny atrakce až na pár výjimek jsou zdarma. To hlavní, tedy horské dráhy jsou všechny zdarma. Roční vstupenka s neomezeným vstupem stojí i s DPH zhruba 80 CAD, v přepočtu na české Koruny, tedy asi 1600 CZK. Když se podíváme na českou pouť v Hronově, kde stojí v průměru jedna jakákoli atrakce 80 Kč, ne-li více... Opravdu nepochopitelné... Denní vstupenku do Wonderlandu pořídíte zhruba za 25 CAD, tedy zhruba 500 Kč. Za takovou cenu se v ČR podíváte na šest jakýchsi atrakcí... Bohužel, taková je realita... A to jsme nezmínili hodinový plat v ČR a v Kanadě...

Tedy, dnes trochu delší, ale přeci jen, po takové době se není čemu divit. Příště snad dříve se těště na další díl z cyklu Zkanaduj se... Pravděpodobně o jednom z nejlepších cirkusů na světě.