Stejně jako v České republice, tady Kuba s Barčou vyrazili na pár lovů kešek. Geocaching je všude na světě stejný, prostě jdete, hledáte, najdete, zapíšete. Jsou však určitá specifika, která se liší v Kanadě a v ČR. Zásadním bodem je fakt, že v ČR jsou všichni blázni a spoustu kešek tvoří Mystery (většinou luštíte nějakou "hádanku" doma), případně Multi (přijdete na úvodní souřadnice a odtamtud se pomocí indícií dostanete na místo finální keše, v drtivé většině případů přes několik záchytných bodů). Češi jsou dokonce tak zvláštní, že Multikešku udělají třeba jen tak, že musíte přijít na nějaké místo, zjistit číslo lampy a díky těmhle číslům máte finální keš, která je 200 metrů od sloupu. Nevím, jestli zrovna tenhle způsob je ten správný a jestli opravdu plní ten původní smysl Multikeše, ale budiž. V tomhle se Kanaďani odlišují. Opravdu ohromná spousta keší je v Torontu Traditional (přijdete na místo a tam někdy i po půl dni hledání najdete krabičku). Díky množství větších i menších parků a zelených ploch je možnost udělat celkem slušnou trasu Tradičních kešek, které jsou od sebe vzdálené 170 až 300 m a za den jich tak nasbíráte volným turistickým tempem třeba 30 (protože 2 hodiny k tomu místu musíte jet, ano Toronto je opravdu obrovský). Uděláte čtyři takové výlety a máte nasbíráno víc než v celém náchodském okrese dohromady.
Rozdíl oproti českým keškám je pak i v používaných krabičkách. V Čechách najdete spoustu lock&lock krabiček, což v Kanadě samozřejmě najdete taky (i když ne tak moc), právě díky vodotěsnosti je to opravdu praktická záležitost. Když však chcete vyrobit městskou keš, těžko se ukrývá jedna taková krabička třeba v ulici, kde je vážně rušno. Proto tu dost často a především ve městě narazíte na Hide-a-key krabičky (viz foto). Taková krabička je docela praktická i mimo geocaching, protože, jak už název napovídá, do ní můžete schovat klíč pro někoho, kdo vám má jít domů zalévat květiny (nebo něco jiného, co vás napadne jako první). Díky tomu, že je magnetická, se dá umístit prakticky kdekoli (protože kovových značek, cedulí a plotů tu je dost), takže je to ideální volba na kešku do města. Městské keše mají snad všude na světě jedno společné. Jsou opravdu velmi, velmi nudné. Dalo by se říct, že se sbírají jen kvůli vyššímu číslu, nikoli kvůli kvalitě zážitku. Pravda ale je, že v Praze se aspoň vztahují k nějakým pěkným místům, kdežto tady...Kromě keší ve městě ale Kuba s Barčou byli díky Markovi mimo Toronto a posbírali si pár keší i na "venkově" (rozuměj venkov je i město s 15000 obyvateli) a v přírodě. Docela častým jevem oproti keškám v ČR je chybějící listing. Dá se říct, že to pěkně koresponduje s leností místních, kteří si s tím listingem (popisem kešky, místa, proč tam keška je, čím je místo unikátní, zvláštní atd.) prostě a jednoduše nedají práci. V ČR jsou v tomhle kešky daleko kvalitnější. Ovšem i na pár výjimek můžete narazit, např. jedna keška kousek od Collingwoodu se zaměřovala na výměnu knih. Byla na skvělém místě s výhledem na jezero, byla opravdu obrovská (podobně jako suchdolská černá skříňka v Praze věnovaná havárii letadla) a bylo v ní opravdu hodně knih. Prostě přijdete s knihou, najdete kešku, dáte do ní knihu a na oplátku si jednu knížku vezmete. To bylo opravdu zatím to nejlepší, co Kuba při geocachingu potkal.
